(výtah)

 

Článek 3

Členění akademického roku

 1. Akademický rok trvá dvanáct kalendářních měsíců. Začíná vždy 1. září a končí 31. srpna následujícího kalendářního roku.

 2. Akademický rok se dělí na zimní semestr, letní semestr a prázdniny. Zimní semestr začíná 1. září a končí 31. ledna. Letní semestr začíná 1. února a končí 30. června.

 3. Začátek výuky, praxí a další podrobnosti týkající se dělení semestru stanoví děkan v souladu se studijními plány jednotlivých studijních oborů po projednání s vedoucími kateder.

 4. U studijních programů uskutečňovaných společně s jinou fakultou stanoví tyto podrobnosti děkan po dohodě s děkany spolupracujících fakult.

 5. Měsíce červenec a srpen jsou dobou prázdnin. V této době lze konat praxe, laboratorní práce, tělovýchovné kurzy, exkurze, zkoušky pouze na základě dohody učitele (komise) a studenta. Volný čas studentů v době hlavních prázdnin nesmí být těmito činnostmi zkrácen na dobu kratší než souvislé čtyři týdny.

 

Část II.

Bakalářské a magisterské studium

Článek 4

Průběh studia

 1. Uchazeč se stává studentem dnem zápisu na fakultu. Zápis probíhá v termínech stanovených děkanem fakulty.

 2. Při zápisu student obdrží výkaz o studiu.

 3. Student se účastní v rámci zapsaných studijních plánů a po splnění podmínek stanovených tímto studijním a zkušebním řádem fakulty nebo studijním programem přednášek, cvičení, seminářů, kurzů, praxí, laboratorních prací, exkurzí, konzultací a dalších forem výuky, získává zápočty a jiné atestace a podrobuje se zkouškám.

 4. Mimo rámec zapsaného studijního plánu se student může účastnit přednášek po dohodě s přednášejícím.

 5. Studentovi mohou být zapsané předměty rozhodnutím děkana zrušeny:

a) ze závažných zdravotních důvodů znemožňujících studentovi studium předmětu (týká se zejména tělesné výchovy a kursů);

b) na základě oznámení katedry, že výuku daného předmětu nemůže v příslušném akademickém roce ze závažných důvodů zabezpečit;

c) klesne-li počet zapsaných studentů, kteří mají předmět zapsaný, pod hodnotu předem oznámenou garantující katedrou;

d) jedná-li se o předmět zapsaný pro letní semestr a student před začátkem letního semestru již nemá možnost získat kredity z některého z podmiňujících předmětů nebo vznikne-li v osobním rozvrhu studenta pro letní semestr neřešitelná kolize;

e) zjistí-li se, že si student zapsal předmět v rozporu s podmínkami pro zápis předmětu.

 6. Studijní programy stanoví, které předměty jsou pro studijní obor

6.1 povinné;

6.2 volitelné (výběrové), které umožňuji studijní zaměření, případně osobní specializaci;

6.3 doplňující, které slouží k univerzálnosti vzdělání.

 7. Seznam předmětů studijního programu obsahuje

a) základní specifikaci předmětu: název, rozvrhová zkratka, kód, rozsah výuky, semestr, způsob zakončení, statut předmětu a kreditové ohodnocení, garantující katedra, ústav nebo klinika (dále jen “garant předmětu”) a učitel;

b) podmíněné návaznosti a volitelnosti předmětů nebo podmínky pro zápis předmětů;

c) nedovolené volitelnosti předmětů a kontraindikace;

d) doporučený standardní ročník a doporučené návaznosti pro zařazení předmětu do studijního plánu;

e) rozsah a podmínky pro absolvování praxí, kurzů, exkurzí apod.;

f) podmínky pro absolvování studia (etap studia) z hlediska skladby předmětů a počtu kreditů (je-li zaveden kreditový systém);

g) předměty souborné postupové zkoušky a státní závěrečné zkoušky.

 8. Studium je uskutečňováno v časových úsecích tak, aby bylo možné provádět průběžnou kontrolu studia a zápis do dalšího úseku studia. Termíny zápisů stanoví děkan v dostatečném předstihu na úřední desce.

 9. Úsekem studia může být semestr, ročník nebo blok. Jednotlivé úseky studia jsou uvedeny v každém studijním programu.

10. Pokud se student v daném termínu nezapíše do příslušného úseku studia, oddělení děkanátu pro záležitostí studentů jej na úřední desce vyzve, aby se dostavil k zápisu v náhradním termínu. Tato výzva musí být zveřejněna nejpozději deset pracovních dnů před náhradním termínem. Pokud se student nezapíše ani v náhradním termínu, je tato skutečnost posuzována tak, jakoby zanechal studia.

11. Pro zápis do dalšího úseku studia musí student splnit podmínky, které jsou publikovány v každoročně vydávaném seznamu přednášek.

12. Student, který nesplní podmínky pro postup do dalšího úseku studia, se může zapsat do dalšího úseku studia podmíněně na dobu jednoho měsíce od zahájení výuky.

13. Téma závěrečné bakalářské práce si student vybírá zpravidla rok před předpokládaným ukončením bakalářského studia z nabídky témat schválených příslušnou katedrou. Vedoucí katedry určí vedoucího a termín odevzdání práce. Práci student odevzdá do určeného termínu na sekretariátu katedry ve dvou stejnopisech v úpravě předepsané katedrou.

14. Téma diplomové práce si student vybírá zpravidla dva roky před předpokládaným ukončením studia z nabídky témat schválených příslušnou katedrou. Vedoucí katedry určí vedoucího diplomové práce a termín odevzdání práce. Diplomovou práci student odevzdá do určeného termínu na sekretariátu katedry ve dvou stejnopisech v úpravě předepsané katedrou.

15. V průběhu studia daného studijního programu lze opakování úseku studia povolit nejvýše dvakrát, druhé opakování téhož úseku studia je však vyloučeno. V opakovaném ročníku se uznávají zápočty, dílčí zkoušky z předmětů, v nichž student dosáhl “výborného” nebo “velmi dobrého” výsledku a souborné zkoušky a kolokvia.

16. Na základě písemné žádosti studenta a doporučení příslušné katedry může děkan fakulty povolit absolvování jednoho nebo více úseků studia podle individuálního studijního plánu. Schválený individuální plán je pro studenta závazný. Ostatní ustanovení tohoto řádu nejsou tímto dotčena.

17. Děkan může na základě písemné žádosti studenta a doporučení katedry uznat splnění studijní povinnosti v případě, že student během posledních deseti let splnil obdobnou studijní povinnost na kterékoliv vysoké škole.

Článek 5

Přerušení studia

 1. Studium ve studijním programu může být i opakovaně přerušeno.

 2. Studentovi může děkan přerušit studium, a to buď na jeho písemnou žádost, anebo z vlastního podnětu v případě, kdy je toho zapotřebí k odvrácení újmy hrozící studentovi, jestliže její původ nesouvisí s dosavadním plněním studijních povinností. Pokud student o přerušení studia požádá poté, co prokázal splnění povinností v daném úseku studia a předtím, než se zapsal do dalšího úseku studia, a nebylo-li se studentem zahájeno disciplinární řízení, děkan této žádosti vyhoví. Takto lze studium přerušit nejméně na dobu jednoho kalendářního roku. Ustanovení odst. 6 tímto není dotčeno.

 3. Dnem přerušení studia student pozbývá postavení studenta podle zákona o vysokých školách a lhůty pro vykonání studijních povinností nemohou započít ani pokračovat.

 4. Po přerušení studia rozhodne děkan na doporučení garanta studijního oboru o zařazení studenta do odpovídajícího úseku studia.

 5. Pokud během přerušení studia došlo ke změně studijního plánu, podle kterého student studoval, stanoví děkan na doporučení garanta studijního oboru, které studijní povinnosti musí student splnit a lhůty pro jejich splnění. V této souvislosti může studentovi stanovit povinnost vykonat v dané lhůtě rozdílové zkoušky.

 6. Uplynutím doby, na kterou bylo studium přerušeno, vzniká tomu, jemuž bylo studium přerušeno, právo na opětovný zápis do studia. Pominou-li důvody pro přerušení studia, může děkan na písemnou žádost toho, jemuž bylo studium přerušeno, ukončit přerušení studia i před uplynutím stanovené doby přerušení studia. Pokud se v daném termínu nezapíše, postupuje se jako v článku 4 odst. 10.

 7. S výjimkou velmi závažných, zejména zdravotních, důvodů lze studium přerušit nejdříve po ukončení prvního úseku studia.

 8. Nejdelší celková doba přerušení studia (§ 54 odst. 1 zákona o vysokých školách) je taková nejdelší doba, která spolu se skutečnou dobou studia nepřesáhne maximální dobu studia. Skutečná doba studia je doba, která uplynula od data zápisu na vysokou školu bez započítávání doby, ve které bylo studium přerušeno.

Článek 6

Přestupy

 1. Student může na fakultě v průběhu studia požádat děkana o přestup na jinou formu studia nebo do jiného studijního programu, případně na jiný obor nebo jiný aprobační předmět v tomtéž studijním programu. Může též požádat o přestup do studia ve studijním programu, který uskutečňuje jiná fakulta UP nebo jiná vysoká škola v České republice nebo v zahraničí.

 2. Přestup je možné povolit pouze studentovi, který studuje ve studijním programu, který uskutečňuje fakulta, z níž žádá o přestup, a nepřestal být proto studentem a který žádost doloží vyjádřením děkana této fakulty. Podmínkou pro povolení přestupu je uzavření předchozí etapy studia.

 3. Zároveň s rozhodnutím o přestupu rozhodne děkan fakulty, která uskutečňuje studijní program, do kterého student přestupuje

a) o uznání úseku studia,

b) o zařazení studenta do příslušného úseku studia.

 4. Přestup se povoluje jen k začátku etapy studia následující po etapě uzavřené. Výjimkou může být povolení přestupu ze studia v magisterském studijním programu do studia v bakalářském studijním programu.

Článek 7

Formy kontroly studia

 1. Formami kontroly studia jsou:

1.1 zápočet

1.2 kolokvium

1.3 písemný test

1.4 klauzurní práce

1.5 zkouška

1.5.1 dílčí

1.5.2 souborná

1.5.3 státní závěrečná nebo státní rigorózní (dále jen “státní zkouška”).

 2. Zkoušky souborné a státní jsou vždy komisionální. Komisi pro souborné zkoušky jmenuje vedoucí příslušné katedry. Komisi pro státní zkoušky jmenuje děkan na návrh vedoucího katedry garantujícího příslušný studijní program.

 3. Klauzurní práce a písemný test mohou mít povahu buď jednoho z předpokladů pro zápočet, kolokvium, případně zkoušky nebo její části. Povinnost vypracovat klauzurní práci nebo písemný test během nebo závěrem výuky je studentům oznámena na zahájení výuky předmětu.

 4. Zápočtem nebo kolokviem se potvrzuje, že student splnil požadavky stanovené pro daný předmět. Tyto požadavky jsou stanoveny na zahájení výuky předmětu. Zápočet se uděluje zpravidla v posledním týdnu výuky, nejpozději však do konce příslušného semestru. Výjimky stanoví vedoucí katedry zajišťující výuku daného předmětu.

 5. Studentovi, který se z vážných důvodů nemohl povinné výuky zúčastnit, může vyučující určit náhradní způsob splnění studijních povinností. Podmínky případné náhradní výuky stanoví garantující katedra. Každý garant předmětu zveřejní před zahájením výuky v semestru nebo bloku program předmětu, který obsahuje zejména:

a) stručný přehled látky s rámcovým časovým rozvržením,

b) požadavky na studenta v průběhu semestru a u zkoušky a podmínky pro udělení zápočtu,

c) seznam literatury ke studiu.

Student je povinen se s tímto programem předmětu seznámit a řídit se jím.

 6. Zkouškou se prověřují vědomosti studenta nebo ověřují jeho schopnosti. Základní požadavky ke zkoušce stanoví studijní plán. Termíny dílčích zkoušek a kolokvií určí zkoušející po dohodě se studenty tak, aby je mohli vykonat do začátku následujícího semestru. Počet vypsaných termínů musí být přiměřený počtu studentů. Termíny musí být vypsány v dostatečném předstihu před ukončením výuky. Nedostavení se ke zkoušce v řádném termínu (tj. v zimním semestru do jednoho měsíce od zahájení výuky v letním semestru a v letním semestru do konce akademického roku) je posuzováno jako neúspěch u zkoušky. Opravné dílčí zkoušky mohou studenti vykonat nejpozději do jednoho měsíce od zahájení výuky v následujícím školním roce. Student může konat zkoušku ze zapsaného předmětu nejvýše třikrát, tj. má právo na dva opravné termíny. Pro druhý opravný termín určí vedoucí katedry přísedícího zkoušejícího.

 7. Zkoušky a opravné zkoušky konají studenti zpravidla u učitelů, kteří předmět přednášeli, ve výjimečných případech i u jiných učitelů garantující katedry určených vedoucím katedry. Podle podmínek na katedře může vedoucí katedry pověřit zkoušením téhož předmětu více učitelů. U téhož zkoušejícího koná pak student i případné opravné zkoušky, pokud vedoucí katedry nestanoví ze závažných důvodů jinak.

 8. Kolokvium a zápočet jsou hodnoceny

8.1 “prospěl” – “neprospěl”,

8.2 “započteno” – “nezapočteno”.

 9. Podle způsobu provedení je zkouška ústní, písemná, praktická nebo kombinovaná.

10. Výsledky zkoušky jsou klasifikovány známkami

10.1 “výborně” (1),

10.2 “velmi dobře” (2),

10.3 “dobře” (3),

10.4 “nevyhověl/a” (4).

Výslednou známku zkoušky s výjimkou klasifikace “nevyhověl” zapíše zkoušející slovy do indexu a připojí datum a podpis. Pro zpřesněné hodnocení výsledku zkoušky lze užívat 100 bodové stupnice umožňující převod na hodnocení požadované v rámci ECTS. Souvislost bodového hodnocení s klasifikačními stupni a stupni ECTS určuje převodní tabulka:

a) 100–81 bodů výborně A

b)  80–71 velmi dobře B

c)  70–61 velmi dobře C

d)  60–51 dobře D

e)  50–41 dobře E

f)  40–31 nevyhověl FX

g)  30–0 nevyhověl F

Bodové hodnocení se eviduje na studijním oddělení děkanátu fakulty.

11. V případě, že je nutné určit prospěchový průměr, započítávají se pouze výsledné známky ze všech konaných zkoušek.

12. Kreditové ohodnocení předmětů (je-li zaveden kreditový systém):

a) Každý předmět uvedený ve studijních programech je ohodnocen určitým počtem kreditů, které vyjadřují míru zátěže studenta při studiu daného předmětu. Tentýž předmět má stejné kreditové ohodnocení pro všechny studenty.

b) Student získává kredity absolvováním předmětu; u předmětů zakončených zápočtem získáním zápočtu, u předmětů zakončených kolokviem získáním kolokvia, u předmětů zakončených zkouškou případně státní zkouškou nebo zápočtem a zkouškou složením této zkoušky s klasifikací alespoň dobře. Přitom musí student předmět absolvovat v akademickém roce nebo bloku, ve kterém si jej zapsal, a to nejpozději do termínu daného harmonogramem příslušného akademického roku nebo bloku.

c) Za daný předmět lze v průběhu studia na fakultě získat kredity pouze jednou. První věta tohoto odstavce se nevztahuje na neoborovou tělesnou výchovu a na případné další předměty dovednostního charakteru určené ve studijním programu; u těchto předmětů je uveden maximálně možný počet jejich absolvování.

Článek 8

Státní zkoušky

 1. Státní zkouška se koná před zkušební komisí (dále jen “komise”).

 2. Státní zkouška se skládá (pokud to stanovuje studijní program):

2.1 z obhajoby bakalářské závěrečné nebo magisterské diplomové práce,

2.2 z ústní části státní zkoušky (případně doplněno klauzurní prací).

 3. Jednotlivé části statní zkoušky se mohou konat v různých termínech.

 4. Studijní program oboru a organizace státních závěrečných zkoušek může umožňovat konání zkoušek z jednotlivých předmětů státní závěrečné zkoušky, případně obhajoby diplomové či bakalářské práce již v průběhu studia.

 5. Závěrečnou bakalářskou nebo diplomovou práci posuzuje vedoucí a další určený oponent.

 6. Během obhajoby student:

6.1 krátce prezentuje zpracovanou problematiku,

6.2 odpoví na dotazy posuzovatelů,

6.3 odpoví na dotazy komise,

6.4 odpoví na dotazy z pléna (tazatelům udílí slovo předseda komise).

 7. Jednotlivé předměty ústní části státní zkoušky jsou dány studijním programem.

 8. Průběh a vyhlášení výsledků státní zkoušky (jejích částí) jsou veřejné.

 9. Předsedu a další členy komise jmenuje děkan fakulty z profesorů, docentů a odborníků schválených vědeckou radou fakulty na návrh vědeckopedagogické rady oboru.

10. O konání státní zkoušky nebo její části se vyhotoví zápis, který podepisuje předseda nebo v zastoupení jiný člen komise a všichni přítomní členové komise; počet přítomných členů komise nesmí být menší než tři.

11. Pro jeden studijní program (studijní obor) lze zřídit více komisí.

12. Komise stanoví výslednou klasifikaci s přihlédnutím ke klasifikaci jednotlivých částí s tím, že klasifikace “neprospěl/a” je stanovena právě tehdy, je-li alespoň jedna část klasifikována “nevyhověl/a”. Výsledná klasifikace je stanovena “výborně”, jestliže maximálně jedna část státní zkoušky včetně obhajoby diplomové práce je klasifikována “velmi dobře” a ostatní jsou klasifikovány “výborně”. Skládá-li se část státní zkoušky z více předmětů, je zpravidla podkladem její klasifikace hodnocení z jednotlivých předmětů. V případě, že žádná část státní zkoušky nebyla vykonána v opravném termínu, výsledná klasifikace je “výborně” a prospěchový průměr za celé studium je nejvýše 1,5, pak student absolvuje s vyznamenáním.

13. V případě, že byla úspěšně obhájena diplomová práce, při opakování státní zkoušky se obhajoba neopakuje. Má-li státní zkouška více částí, které jsou konány v různých termínech, opakuje se jen ta část státní zkoušky, která byla konána v jednom termínu.

14. Státní zkoušku nebo její část nelze skládat, je-li se studentem vedeno disciplinární řízení.

15. Ke státní zkoušce se může student přihlásit, pokud splnil všechny náležitosti předepsané studijním programem.

16. Řádný a dva opravné termíny konání státní zkoušky nebo její části stanoví děkan. Každý termín se zveřejní nejméně jeden měsíc před konáním statní zkoušky na úřední desce fakulty.

17. Nesloží-li student státní zkoušku ani ve druhém opravném termínu nebo ve stanoveném časovém limitu nejpozději do dvou let po skončení akademického roku, v němž zapisoval poslední ročník studia, bude student vyloučen ze studia podle § 56, odst. 1 b) zákona.

Část V.

Práva a povinnosti studentů, řízení v prvním stupni

Článek 14

Práva a povinnosti studentů

 1. Práva a povinnosti studenta stanoví § 62 a 63 zákona o vysokých školách, statut UP a další vnitřní předpisy univerzity.

 2. Další práva a povinnosti studentů, kteří jsou imatrikulováni na fakultě, stanoví vnitřní předpisy fakulty.

Článek 15

Příslušnost fakulty

Řízení ve věci práv a povinností studenta (dále jen “řízení”) probíhá v prvním stupni na fakultě, na které je student imatrikulován.

Článek 16

Zahájení řízení, rozhodnutí děkana

 1. Řízení o přerušení studia zahajované z podnětu děkana podle článku 5 bodu 2) tohoto řádu, řízení ve věci vyloučení ze studia podle § 67 zákona o vysokých školách a řízení ve věci předepsání rozdílových zkoušek podle § 68 odst. 3 písm. d) zákona o vysokých školách je zahájeno dnem, kdy bylo studentu doručeno oznámení o zahájení příslušného řízení.

 2. Řízení o nesplnění požadavků vyplývajících ze studijního programu podle tohoto studijního a zkušebního řádu, článek 13 bodu 1. 2) podle § 68 odst. 3 písm. f) zákona o vysokých školách je zahájeno až dnem vydání rozhodnutí.

 3. Řízení ve věcech, které nejsou uvedeny v bodech 1) a 2) tohoto článku, se zahajuje dnem, kdy student písemně podal příslušnou žádost na oddělení pro studijní záležitosti studentů. Tato žádost musí obsahovat údaje, které jsou potřebné pro vydání rozhodnutí. V případě potřeby vyzve děkan studenta, aby žádost doplnil nebo podal potřebná vysvětlení. K těmto úkonům stanoví přiměřenou lhůtu.

 4. Rozhodnutí vydá děkan ve lhůtě 30 dnů od zahájení řízení. Do této lhůty se nezapočítává doba, kdy běžela lhůta podle bodu 3). Rozhodnutí podle § 68 odst. 3 zákona o vysokých školách musí být vyhotoveno písemně a musí obsahovat výrok, odůvodnění a poučení o možnosti podat žádost o přezkoumání.

 5. Rozhodnutí podle bodu 2) se zasílá studentovi do vlastních rukou. Informaci o jiných rozhodnutích a o vyřízení žádosti obdrží student v úředních hodinách na oddělení pro záležitostí studentů. Sdělení této informace a odeslání rozhodnutí podle bodu 2) se vyznačí do dokumentace vedené o studentovi.

Část VI.

Přezkumné řízení a opatření děkana

Článek 17

Přezkumné řízení

 1. Student sám, nebo prostřednictvím svého zástupce, kterému udělil písemnou plnou moc, může ve lhůtě 30 dnů ode dne doručení rozhodnutí děkana podle článku 16 bodu 5) druhé věty požádat o přezkoumání rozhodnutí. Žádost o přezkoumání (dále jen “žádost”) se podává děkanovi.

 2. Lhůta začíná běžet dnem následujícím po dni, kdy bylo rozhodnutí děkana studentovi doručeno.

 3. Děkan může žádosti vyhovět a rozhodnutí změnit nebo zrušit. Nevyhoví-li děkan žádosti předá žádost spolu se spisovým materiálem včetně všech potřebných podkladů neodkladně rektorovi.

Článek 18

Opatření děkana

Děkan v návaznosti na rozhodnutí rektora přijme taková opatření, aby byla odstraněna nebo alespoň zmírněna újma, která studentovi vznikla jeho rozhodnutím.